Soudní exekutor je oprávněn vykonávat exekuční a další činnost podle zákona č. 120/2001 Sb. exekuční řád.
Hlavní činností soudního exekutora je nucený výkon exekučních titulů (rozhodnutí soudů a správních orgánů, rozhodčích nálezů, notářských a exekutorských zápisů se svolením k přímé vykonatelnosti, apod.) zákonem stanovenými způsoby s ohledem na to, zda se jedná o peněžité nebo nepeněžité plnění.
Účastníky exekučního řízení jsou oprávněný (věřitel) a povinný (dlužník), případně manžel(ka) povinného. Exekuci lze vést jen na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo prokáže, že na něj přešlo nebo bylo převedeno právo z exekučního titulu. Oprávněný může podat exekuční návrh, nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul. Exekučním titulem se rozumí např. vykonatelné rozhodnutí soudu nebo exekutora, rozhodčí nález, notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti a jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny.
Exekuci na majetek patřící do společného jmění manželů lze vést také tehdy, jde-li o vymáhání dluhu, který vznikl za trvání manželství nebo před uzavřením manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely exekuce považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že bylo rozhodnutím soudu zrušeno společné jmění manželů nebo zúžen jeho stávající rozsah nebo že byl smlouvou zúžen rozsah společného jmění manželů, že byl ujednán režim oddělených jmění nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství.
Exekuce může být vedena pro vymožení peněžité i nepeněžité povinnosti.
Exekuce na peněžité plnění může být prováděna:
Exekuce na nepeněžité plnění se řídí povahou uložené povinnosti a lze ji provést:
Způsob provedení exekuce určuje exekutor. Exekuci lze provést v jednom exekučním řízení více způsoby, popřípadě i všemi zákonnými způsoby.
